Bitva Liandragie 5

30. června 2013 v 6:00 | Kenuziz |  Fantasy
Pokračování příběhu Bitva Liandragie 4...

"Půjdu připravit svého koně a zásoby na cestu." Rozhodl elf a vydal se ke skalám. Dal nám pokyn abychom šli za ním.
Šli jsme kousek lesem, až jsme došli na úzkou pěšinu, kterou nejspíše zhotovil Elen. Koně jsme vedli dál za sebou. Za chvíli jsme se dostali na palouk a před námi, na malém kopci byla velká skála. Už z dálky jsme spatřili vchod a u něj malý dřevěný přístřešek.

Došli jsme ke skále a pak jsme vlezli dovnitř. Elen zapálil pochodně v chodbě a jednu si vzal. Vešli jsme do prostorné místnosti, z které vedli ještě dvě chodby. Uprostřed byl malý stolek se čtyřmi kamennými židlemi. Elen odešel do jedné místnosti a řekl nám, ať zůstaneme tady. Za chvilku se vrátil s mísou.
"Vezměte si kolik chcete. Já se jdu zatím připravit" prohlásil elf
"Děkujeme" poděkoval Merel a Hermed přikývl hlavou
Elf odešel a všichni se dali do jídla. Všem velice chutnal, i když nikdo nevěděl z čeho to je. V míse nezbylo nic, když se Elen vrátil s brašnami, sedlem a zásoby jídla.
"Tento chléb má vysokou trvanlivost, vydrží o hodně déle něž lidské jídlo" řekl pyšně elf
"Můžeme vyrazit, jen co zablokuji vchod a postarám se o mojí "pevnost". Mohu Vám ještě něco nabídnout?" zeptal se elf
"Už ne, to nám stačilo. Bylo to velice dobré." Odpověděl Merel a usmál se.
"Zablokuji vchod zevnitř a odejdeme horním vchodem. Můžeme jít?"
"Klidně."
Merel pomohl Elfovi zablokovat dveře a pak všichni vystoupali po schodech na vrchol skály. Tam Elf přikryl vchod jiným poklopem a upevnil provazový žebřík ke kamenům na skále. Všichni slezli dolů a elf žebřík smotal a uklidil si ho do jedné ze sedlových brašen. Bojovníci, Merel, Hermed a elf nasedli na koně a vyrazili.

Jeli chvíli lesem a asi za půl hodiny z něho vyjeli. Merel se s Elenem skamarádil ihned v lese a pořád spolu něco rozmlouvali.
"A proč tvůj šíp na tu potvoru zabral a náš ne?" ptal se Merel Elena
"Dříve jsem tu bydlil s mými kamarády, ale jednou, když šli na lov se jeden z nich nevrátil a ten druhý přišel ze zprávou, že Lina, tak se jmenoval jeden z mých přátel, napadlo nějaké zvíře a roztrhalo ho na kusy. Druhý den jsme Lina pohřbili a já jsem se šel do města Liandrellu zeptat, jestli neví něco více o tomto stvoření. Bohužel mi s touto informací nepomohli, ale našli dva druhy lektvarů. Jeden má takovou sílu, že když se do něho namočí špička meče nebo šípu, a zasáhne se nepřítel otrávenou částí šípu či meče, zemře. Druhý lektvar slouží k uspání nepřítele, nebo přítele pokud má nějaké zranění, tak aby ho "operace" tolik nebolela, a on jí prospal. Tyto dva lektvary jsem si koupil a odjel domů. Bohužel jsem zjistil, že se tyto stvůry, které Vás napadli se více a více rozmnožují a napadají mě i mého přítele. Brzo mi lektvar došel, což znamenalo vydat se pro nové lektvary. Vzal jsem si skoro všechny peníze, které jsme doma měly a ještě jednoho koně a odjel jsem do města. V Liandrellu jsem nakoupil všechny lahvičky které měly, ale akorát za všechny mé peníze. Lahvičky jsem umístil do beden, které jsem umístil na druhého koně a odjel domů."
"A co bylo s tvým druhým přítelem?" přerušil Merel elfa

Pokračování příště...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se Vám líbí mé příběhy?

Jsou krásné!
Jsou dobré.
Nelíbí se mi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama